„Na střídačce a v kabině si udělám nejlepší obrázek,“ hlásí Petr Klíma

Libor Kult | 14.12.2017 | |

„Na střídačce a v kabině si udělám nejlepší obrázek,“ hlásí Petr Klíma

K a d a ň - Má doma dvě československá zlata i prsten za vítězství ve Stanleyově poháru. Útočník Petr Klíma hrál dlouhé roky NHL a po skončení aktivní kariéry trénoval v Detroitu mládež. Před časem se rozhodl pro návrat do České republiky, po pár měsících pozorování se zapojil do dění v Kadani. Nejprve jako člen realizačního týmu, jímž zůstane i poté, co začne pracovat také v rámci sportovního úseku.

 

Pojďme to vzít postupně od úplného začátku. Jak vlastně vzniklo vaše angažmá na kadaňské střídačce?
„Oslovil mě Jirka Čelanský, jestli bych s ním trénoval áčko a předával mladým klukům zkušenosti. Na dvě hodiny jsme si sedli a řekli jsme si, jak se díváme na hokej. V podstatě ve všem jsme se shodli, takže jsme se dohodli, že to zkusíme.“

Působíte v místech, která dobře znáte. Jaké to pro vás je?
„Je příjemný pocit, že se naskytla příležitost působit v Kadani u áčka. Na hokej jsem chodil i jako divák, ale na ledě je to něco jiného. Tam člověk může radit, což mě baví.“

Váhal jste nad nabídkou dlouhou?
„Potěšilo mě, že mě Jirka oslovil. Ale jak už jsem říkal, museli jsme si sednout, abychom zjistili, jestli to bude fungovat. Pouštěli jsme si i video s různými situacemi. Byl u toho i Míra Buchal, s jehož bratrem jsem hrál, takže se známe dlouho a docela dobře. Všichni tři jsme se museli shodnout na směru, jakým se s tímhle týmem vydáme.“

Podobá se to hodně vaší práci s mladými hokejisty v Detroitu?
„V Americe jsem trénoval kluky až do juniorů, tady už jsou někteří hráči trochu starší, i když ne o moc. Šest kluků znám hodně dobře, protože pro mě hráli už v Americe, když přiletěli na výměnnou stáž. Specifické je to hlavně tím, že jsme farmou Chomutova, který si může kdykoliv vzít hráče z první druhé lajny. Tím pádem se trénuje a hraje trochu jinak, než jsem byl doteď zvyklý.“

Jaká je vaše role na střídačce?
„Jirka střídá útočníky, Míra točí beky. Já pozoruju dění na ledě a komunikuju s Jirkou i hráči. Mám volnou ruku, abych poradil, něco vyčetl nebo upozornil na chybu. Navzájem se doplňujeme.“

Nedávno přišla další změna. Do dění v klubu za pojíte ještě víc a budete součástí sportovního úseku...
„Po výhře s Ústím za mnou Česťa Šindel přišel, jestli bych měl zájem pomoct klubu ještě víc. Dal mi nějaký čas na rozmyšlenou, ale já mu hned odpověděl, že se nemusím rozmýšlet a že to beru. Měl jsem jedinou podmínku, že zůstanu na střídačce, protože chci ty kluky vidět při tréninku na ledě i mimo něj, v zápasech i přípravě na ně. Jen tak si můžu udělat opravdu pořádný obrázek a můžu podat přesné informace, když se na mě obrátí trenéři z Chomutova. Sedli jsme si ještě se Standou Mikšovicem a domluvili se, že mu uvolním ruce, protože toho má v Chomutově celkem dost. Něco tedy převezmu na sebe. Půjde hlavně o komunikaci s našimi trenéry a Chomutovem.“

Bude podle vás náročné skloubit tréninky, zápasy a „papírování“?
„Jako nejzásadnější vidím, abychom si sedli já, Růža, Česťa a Standa. Musíme si jasně říct, jak s kluky pracovat, aby byli dobře připravení naskočit do extraligy, protože spolupráce bude pokračovat, i když má Kadaň nového majitele a situace se tím pádem trochu změnila.“

Chystají se nějaké změny kadaňského kádru?
„Teď aktuálně nic neplánujeme. Uvidíme, jak na tom bude Chomutov po reprezentační přestávce se zraněními a v jakém stavu se vrátí reprezentanti. Pak bude jasné, kdo bude u nás a my se podle toho zařídíme. Máme tu i pár juniorů, kteří jsou žádáni ve své soutěži. Takže nás čeká dennodenní práce, kdo kde bude hrát a trénovat, aby byli kluci co nejlépe připravení na zápas soutěže, kterou budou hrát.“

Vaše zapojení ve sportovním úseku znamená, že se znovu naplno vrháte do hokejového dění?
„Já jsem vždycky chtěl trénovat, protože hokej je můj život. Trénoval jsem posledních patnáct let a mě těší, že budu pomáhat vychovávat hráče a hlídat si jejich rozvoj. Budu jim moct vybrat nejlepší možný trénink tak, aby jim to pomohlo ve zlepšování. Byl jsem v kontaktu se Slávou Lenerem ještě v Americe, ale chtěl jsem nejprve zdejší hokej poznat, proto jsem si dal nějaké tři měsíce čas a jezdil na nejrůznější zápasy. Pak jsem začal pomáhat u kadaňského áčka a teď jsem připravený i na tuhle práci. Doufám, že ji odvedu kvalitně.“

Máte pomáhat trenérsky i v Jihlavě. Jak to bude fungovat?
„Se Slávou Lenerem a Béďou Ščerbanem jsem se domluvil, že si každý měsíc udělám jeden den čas a přijedu předávat zkušenosti do Jihlavy, protože k ní mám vztah vzhledem k tomu, že jsem tam prožíval nejlepší roky mé české kariéry (pozn. red.: československé tituly v letech 1984 a 1985). Bude nás víc.“

Co říkáte úrovni WSM Ligy?
„Jezdím na hokej do Chomutova i Litvínova a zdá se mi, že WSM Liga je rychlejší. V extralize jsou zkušenější hráči, kteří si podrží puk a hru zpomalí. Mladí kluci tady lítají, i když by se někdy potřebovali uklidnit. Celkově si myslím, že WSM Liga je dobrá soutěž.“

Jak se podle vás český hokej změnil za dobu, co jste v něm přímo nepůsobil?
„Asi největší změnu pozoruju u střídavých startů, kdy junioři pendlují i třeba mezi třemi týmy. Já si nepamatuju, že by za mě něco takového bylo. Když jsem v šestnácti nebo sedmnácti začal hrát za litvínovské áčko, starší dorost trénoval pan Kýhos starší a pan Dům áčko. Jednou jsme měli volno a já šel hrát za starší dorost, po zápase pan Kýhos volal panu Důmovi, že už mě v dorostu nechce. Hrálo se mi strašně špatně, protože to byl úplně jiný hokej. Samozřejmě jsem i trochu frajeřil, to musím zpětně přiznat. Chtěl jsem si dělat, co chtěl, takže mi soupeř párkrát sebral puk a dal gól.“

V čem podle vás český hokeje zaostává za světem, že vyklízí medailové pozice v mládeži i seniorech?
„Chci zdůraznit, že jde čistě o můj názor a nikoho nekrizituju, protože každý to vidí jinak. Dlouho jsem byl v Americe a každý týden jsem přes čtyři roky sledoval moje syny v kanadské juniorce. Přijde mi, že dvacetiletí kluci hrají málo mezi dospělými. Když jdou potom do juniorů, zase hrají málo. Hráči staršího ročníku nebo kluci na výjimku by měli juniory táhnout, chodit na přesilovky i oslabení. Měli by strhnout tým a bojovností nakazit mladší kluky. Jenže oni přijdou a sotva hrají. Z toho jsem byl docela překvapený. Do osmnáctek držíme se světem docela krok, ale na dvacítkách skoro nikoho neporazíme. V některých zápasech jsem si všiml, že trenéři nepošlou hráče s košíkem na led ani při vedení 5:1. Jenže kdy jindy by tam měl jít, než při vedení o tři čtyři góly. Pak ti kluci hrozně strádají, protože jim nepomůže, že sedí s áčkem na střídačce. Pokud chtějí kluby někoho vytáhnout, měl by hrát normálně a chodit na led každé střídání. Jedno dvě střídání za třetinu jim nic nedají.“

Po dlouhé době na vás navázal další hráč z Kadaně. Co říkáte na výkony Ondřeje Kašeho?
„Moc mu fandím i proto, že se dobře známe. Je super, že se povedlo v Kadani a potom v Chomutově vychovat takového hráče. Věřím, že jeho bratr ho bude následovat. Je vidět, že se tu něco dělalo dobře. Podíl mají trenérská péče i spoluhráči, kteří s Ondrou hráli. Nejen pro kadaňský hokej je skvělé, že se odsud někdo probojoval až do NHL.“

 
 


Generální partneři

© 2015 Sportovní klub Kadaň, a.s. & eSports.cz s.r.o. | ODM