Vždycky se do Jihlavy rád vracím, tvrdí Šimon Szathmáry, obránce Kadaně a bývalý hráč Dukly

První vzájemný zápas mezi Jihlavou a Kadaní ovládli na Horáckém zimním stadionu Severočeši výhrou 3:1. Na své tříbodové vítězství z prvního říjnového dne tentokrát navázat nedokázali a prohráli 1:2. Mnoho důvodů k radosti tak hokejisté v černých dresech neměli. Stejně tak i Šimon Szathmáry, jihlavským hokejovým příznivcům povědomé jméno. „Myslím si, že asi rozhodla první třetina, kdy jsme nehráli svůj hokej, nebruslili jsme, neměli jsme pohyb a Jihlava byla lepší,“ říká bývalý hráč jihlavské mládeže a vnuk legendárního beka Jana Suchého.

Šimon Szathmáry rozhodně není pro pozorné příznivce červenožlutých neznámé jméno. Z pohledu A-týmu Dukly v extraligové sezoně 2004-05 nastoupil k jednadvaceti zápasům jihlavské čtvrté třídy. V ročnících 2005-06 (4. třída) a 2007-08 (6. třída) si připsal shodně jedenáct bodů (vždy 5+6). Nejpovedenější byla z jeho pohledu sezona 2010-11, kdy patřil k lídrům mladšího dorostu (35 utkání, 21 bodů, 5+16) a připsal si i několik duelů o kategorii výše za starší dorost. Další sezonu ale již červenožluté barvy neoblékal.

Po sezoně 2010-11 totiž odešel spolu s dalším jihlavským hráčem Danielem Dobrovolným z mládežnických výběrů Dukly do mládeže chomutovských Pirátů. Na rozdíl od něj se však Szathmáry napevno uchytil nejen ve starším dorostu Chomutova, ale také v juniorech, se kterými vyhrál v loňské sezoně juniorskou extraligu. V letošní sezoně nejenže vypomáhá chomutovským juniorům, ale také nastoupil téměř ke všem zápasům prvoligové Kadaně. Vnuk legendárního obránce Jana Suchého si letos stihl připsat také premiérový gól za seniory. V této sezoně se na Horáckém zimním stadionu objevil již potřetí. Vyjma včerejšího zápasu Dukly s Kadaní nastoupil 1. října k úvodnímu duelu obou soupeřů a slavil výhru 2:1. O šestnáct dní později pak pomohl juniorce Chomutova k výhře nad stejně starými hráči Dukly v poměru 1:0.

Šimone, předchozí zápas se Vám na Horáckém zimním stadionu vydařil, Kadaň brala tři body za výhru 3:1. Proč to tentokrát nevyšlo?
Nevím, těžko říct... Myslím si, že asi rozhodla první třetina, kdy jsme nehráli svůj hokej, nebruslili jsme, neměli jsme pohyb a Jihlava byla lepší. Ve třetinách nás přebruslovali, byli všude první. Neodehráli jsme dobrou první třetinu. Pak už se to zlepšilo, ale bohužel to nestačilo na vyrovnání.

Po první třetině jste asi museli hodně děkovat Vašemu gólmanovi, který Vás ochránil od většího gólového přídělu, že?
No to určitě, předvedl parádní výkon. Nebýt Mouky (Václav Mouček – pozn. aut.), tak to mohlo být 5:0 a nikdo by se nemohl divit.

Devatenáct vteřin po začátku třetí části vstřelila Dukla druhý gól, ale vy jste za dalších devatenáct vteřin odpověděli snížením. Poté jste měli hodně šancí na srovnání, ale nepovedlo se. Proč?
Chybělo využít naše šance a dát gól. Nevím, možná chybělo i trošku štěstí, protože v poslední době jsme dali pár tyček a dneska také. Potom jsme mohli vyrovnat i z poslední akce při power-play, tam to mohlo taky vyjít. Bylo tam hodně šancí, ale asi chybělo štěstí, tak bych to řekl.

Jaký je vůbec Váš cíl v základní části?
Chceme do play-off, abychom byli v šestce a nemuseli se strachovat o záchranu. Hlavní je ale nedostat se do skupiny play-out. Cílem je teď play-off. Máme nyní tři zápasy, které bychom měli uhrát nebo v nich bodovat, a hlavně sebrat co nejvíce bodů do Vánoc.

Ze sedmé pozice máte minimální odstup na týmy před Vámi. Co kdyby to vyšlo, skončili byste v základní části do čtvrtého místa, a začínali čtvrtfinále doma?
To by bylo výborné, ale nevím. Uvidíme…

Nastupoval jste za téměř všechny mládežnické kategorie Dukly. Jaké to je hrát nastupovat na Horáckém zimním stadionu?
Vždycky se sem vracím rád, ať už, když jsme tady hráli s juniorkou Chomutova nebo s áčkem Kadaně. Je to super a užívám si to.

Vaším dědečkem je legendární obránce Jan Suchý. Byl se na Vás podívat?
Bohužel nebyl, měl nějaké záležitosti v Havlíčkově Brodě na hokeji, protože tam má funkci jako poradce, takže bohužel musel zůstat tam. Ale měl jsem tady rodinu.