"Kadaň nemá proti Ústí co ztratit", shodují se Antonik s Wágnerem.
| 
Kadaň v letošní sezóně zažívá opravdu zajímavý osud. Už během letní přípravy bylo jasné, že v rámci 3K se bude na černožlutém ledě prohánět velice kvalitní tým, kterému kdekdo předpovídal umístění v první polovině tabulky. Rozjezd do sezóny byl neslaný nemastný, hráči se dlouho sehrávali a smolně ztráceli vyrovnané zápasy. Když už bylo možné považovat situaci za kritickou, objevil se v Kadani zachránce a nový lodivod Mikuláš Antonik, který dostal Kadaňské do míst, kam zřejmě papírově patřili. Uvnitř článku najdete ohlédnutí „Mikyho“ po úspěšné části sezóny, kterou již nyní lze považovat za nejúspěšnější v prvoligové historii. Ke slovu jsme si přizvali i manažera Františka Wágnera.
Poté přišel den D, který nesl datum 31. ledna 2010. Vzhledem k uzávěrce přestupního termínu došlo k velkému odlivu opor Kadaně, které směřovaly především na výpomoc do Chomutova, kde se očekává dlouhá cesta k vysněnému cíli. Primární cíl Kadaně v podobě záchrany byl splněn a v kádru černožlutých se tak objevila celá řada mladých nováčků. Mikuláš Antonik rázně prohlašoval, ať jeho tým nikdo neodepisuje a jak se nakonec ukázalo, nezůstalo pouze u slov. Kadaňští se i s omlazeným kádrem dostali na 8. místo po základní části a vrhli se na Tábor. Nesehranost nahradili Kadaňští dravostí s bojovností a dokonale využili výhody domácího prostředí. Po 5 zápasech s Jihočechy se naši borci radovali z postupu do čtvrtfinále play-off 1. ligy, ve kterém narazí na Ústí.
Jako první jsme se zeptali kadaňského hrdiny Mikuláše Antonika, aby zhodnotil průběh celé série: „Během série nám jednoznačně vyhovovalo užší domácí hřiště. V Táboře jsme měli na širokém hřišti problémy, nedokázali jsme k hráčům rychle přistupovat“ hledal hlavní trenér příčiny specifičnosti tohoto osmifinále, ve kterém si každý z týmů držel domácí neporazitelnost. Trenér Kadaňských nezapomněl zhodnotit a uznat kvalitu soupeře poté, když Tábor pasoval do role šikovného a kombinačního mužstva, které je schopno si dobře nahrát kotouč, což Kadaňským příliš nevyhovovalo. „Na domácím ledě jsme pak soupeře doslova a do písmene umlátili.“ uzavírá Antonik hodnocení rozhodujících momentů osmifinále.
Protože Kadani cesta vyřazovacími boji nekončí, nemohlo nedojít také na cíle do nadcházejících střetnutí s Ústím. Podle Mikyho jsou Lvi vítězové základní části a dlouhodobí favorité: „Jdeme do toho s tím, že nemáme co ztratit.“ uzavírá šéf Kadaňšké střídačky ambice pro čtvrtfinále.
Stejné otázky jsme položili také manažeru Františku Wágnerovi. Nejprve však muselo přijít zhodnocení posledního rozhodujícího duelu: „Ze začátku byla hra opatrnější. Kluci dokázali, že i mladý tým dokáže zabojovat a oproti střetnutí v Táboře tady dneska odehráli perfektní zápas. Nedali šanci soupeři nás nějak přehrát, za což si mladí zaslouží úctu.“ Jako klíčový fakt vidí také to, že se mladí hráči dokázali spojit se zkušenými harcovníky, kteří v Kadani po lednové rošádě zbyli. Všem hráčům pak patří poděkování za to, že dokázali na první pohled nemožné.
Při náhledu vývoje celé série Wágner uvádí: „Doma si myslím, že jsme byli v obou prvních zápasech 2 třetiny lepším týmem, třetinu měl vždycky Tábor. Venku to pak bylo obráceně.“ Jako rozhodující moment osmifinále vidí jednoduchou pravdu, byla prostě vidět výhoda domácího hřiště, která přinesla Kadani postup.
Na dotaz, s čím půjde Kadaň na Ústí, manažer bez rozmyslu ve vtipném duchu odvětí: „Se stejnou taktikou.“ a v zápětí vážněji dodává: „Musíme bojovat, nemáme co ztratit. Myslím si, že je to pro kluky výhoda. Teď se můžou akorát ukázat a tím si otevřít vrata do jejich kariéry.“
