„Nezažil jsem, aby na nájezdy vystřídaly gólmana oba týmy,“ říká Miroslav Hanuljak po zápase za Piráty

C h o m u t o v - Závěrečný zápas Tipsport extraligy před druhou reprezentační přestávkou sezóny odehráli Piráti na ledě Liberce. V aréně Bílých Tygrů se odehrál přímý souboj o poslední místo, v němž chomutovští hráči uspěli a za výhru v nájezdech si odvezli dva body. Právě rozstřel po pětašedesáti minutách hry přinesl jednu zajímavost. Oba celky do něj totiž nasadily gólmany, kteří do té doby sledovali duel ze střídačky. „Nejedná se o ideální situaci, protože člověk si trochu jinak věří a je jinak zahřátý, než když odchytá zápas i s prodloužením,“ přibližuje Miroslav Hanuljak, který pomohl spolu s neomylným střelcem Michaelem Frolíkem k zisku důležitého druhého bodu. „Na druhou stranu už jsem něco podobného párkrát zažil, takže mi to tak zvláštní nepřijde,“ doplňuje ještě.

Co však osmadvacetiletý muž s maskou v paměti nevylovil, byl fakt, že hned od začátku nájezdů oba týmy nasadily zápasové náhradníky. „Trochu mě to překvapilo, protože si nevybavuju, že bych něco podobného někdy zažil,“ připouští Miroslav Hanuljak. „Když jsem vlezl na led, zasmál jsem se, protože až v tu chvíli jsem si všiml, že je tam Tomáš Vošvrda, který proti nám v Kadani chytal týden předtím za Benátky. To mi přišlo komické,“ culí se.

Další pikantností střetnutí třicátého kola nejvyšší soutěže je fakt, že právě Miroslav Hanuljak o den dříve vychytal v barvách prvoligové Kadaně vítězství v nájezdech proti lídrovi tabulky z Mladé Boleslavi. Kouč Mikuláš Antonik přiznává, že právě tato skutečnost sehrála roli v nasazení druhého gólmana.

„Impuls vzešel z hlavy Standy Mikšovice, který ten zápas viděl. Určitě jsme to zohlednili,“ uvádí šéf realizačního týmu. „Gólmanovi sebevědomí trochu stoupne, přestože v nájezdech gól dostane, ale nakonec se vyhrají. I proto jsem si docela věřil,“ dodává samotný hráč.

Ten podle vlastních slov před nájezdy nemyslel na to, že se Piráti bojují o vyhnutí se pádu na poslední místo. „Tabulku sleduju, takže jsem to věděl. Ale během zápasu si hráči ten tlak nemůžou až tolik připouštět, protože by je to svazovalo a výkon by nebyl optimální,“ konstatuje s tím, že o možnosti naskočit do nájezdů se dozvěděl během prodloužení.

Dostal tak trochu času, aby se připravil. „Člověk tuší, kdo mi mohl jet a co dělá. Taky si promítá některé situace ze zápasu. Nejde o nic mimořádného, ve finále je nutné mít trochu štěstí a být na správném místě ve správný okamžik,“ usmívá se při popisování pocitů krátce před rozstřelem.

Někdy je horší čekat, co hráč při nájezdu udělá

V něm si Miroslav Hanuljak stihl prohlédnout, kdo proti němu jede, ale zároveň přiznává, že si s odstupem několika dnů pamatuje jen Petra Nedvěda. „Když jsem jel do brány, vždycky jsem se podíval, kdo stojí na ledě,“ líčí. „Podle toho jsem si říkal, co by mohl udělat, protože sleduju extraligové zápasy v televizi nebo přímo v Chomutově,“ pokračuje.

„Musím říct, že v jednom případě jsem trefil, co hráč udělá,“ vypráví dále s úsměvem. „Byl to Petr Nedvěd, který často volí podobné zakončení, takže jsem tušil, že by mohl střílet na stranu lapačky,“ prozrazuje. „Na druhou stranu je kolikrát horší něco čekat, protože hráč může udělat něco jiného. Abych se přiznal, teď si kromě Petra Nedvěda nevybavím nikoho dalšího, kdo nájezd jel. Pamatuju si jen, že tam byli dva praváci,“ hlásí.

Miroslava Hanuljaka překonal pouze ve třetí sérii Jan Víšek, který se proti němu znovu rozjel i ve čtvrté sérii a nedal. O čem v takovou chvíli brankář přemýšlí? „Člověk ví, co udělal poprvé a že mu dal gól. Důležité je vypustit to z hlavy stejně jako gól v zápase. Nemůžete to řešit,“ naznačuje recept. „Tak trochu jde o souboj nervů. Člověk může čekat, že hráč udělá to samé, ale pak ho napadne, že to samé si myslí i soupeř. Kolikrát je lepší opravdu neřešit, co bylo poprvé,“ říká jasně.

Někoho možná napadne, nač myslí brankáři, když čekají v brankovišti a vidí před sebou jediného hráče, jenž se chystá rozjet proti němu. „Mně osobně nic zvláštního hlavou neprobíhá. Snažím se soustředit na to, abych si dobře vyjel, srovnal rychlost s hráčem a neudělal nějakou chybu tím, že se pohnu první,“ uvádí Miroslav Hanuljak.

Jednička partnerského týmu z Kadaně si pod Ještědem připsala třetí extraligový start, první dva zaznamenala v barvách Plzně během předminulého ročníku. Poprvé však naskočila mezi tuzemskou elitou v barvách Pirátů. „Jednoznačně jde o příjemný pocit, nic jiného ani říct nemůžu,“ reaguje muž nosící v Chomutově na dresu číslo jedna.

„Jsem rád, že jsem u toho mohl být a pomohl jsem k nějakému bodovému zisku, i když šlo ´jen´ o nájezdy,“ přidává a jedním dechem odmítá, že by při čekání na svou příležitost zahořkl. „Neberu to negativně. Vnímám, že jsem součástí týmu. Kluci zatím chytají dobře, takže nemám problém, že spíš sedím na tribuně a chytám v Kadani,“ uzavírá Miroslav Hanuljak.