Hraje se od začátku, a ten nám nevyšel, konstatoval Jan Strmeň

O l o m o u c – Hokejisté ze severu Čech se na Hané nedokázali střelecky prosadit a pošesté za sebou museli vytrpět porážku. Matúš Kostúr, který se od úvodní minuty postavil do kadaňského brankoviště, dostal během prvních osmi minut tři branky. Své místo proto do konce utkání přepustil mladému Janu Strmeňovi. Ten za svá záda sice žádný puk nepropustil, co to však bylo platné, když se útok prosadit nedokázal? „Poslední dvě utkání se nám podařilo vstřelit pouhé dva góly, hodně se trápíme,“ smutnil Jan Strmeň.

Kadaň pošesté v řadě na svého soupeře nestačila. Po Mladé Boleslavi se severočeský celek střetl s dalším top týmem první ligy, a to Olomoucí. Ani ta zrovna skvělou herní pohodou neoplývá, ani Sportovní klub toho k zastavení nelichotivé série využít nedokázal. Hlavně kvůli špatnému vstupu do utkání skončil zápas za stavu 4:0 pro domácí.

„Bohužel, hraje se od začátku, a ten nám nevyšel. Mrzí nás to, navíc jsme si to říkali před zápasem, že si domácí budeme muset dávat pozor, protože jsou silní na puku. Nedáváme góly, poslední dvě utkání se nám podařilo vstřelit pouhé dva, hodně se trápíme. Chybí nám větší důraz před brankou a možná i více štěstíčka,“ komentoval gólman Jan Strmeň.

Jednadvacetiletý brankářský talent se dostal do brankoviště po osmi minutách hry, když vystřídal Matúše Kostúra, který inkasoval z pěti střel hned třikrát, čímž si výrazně pošramotil své skvělé statistiky. Jan Strmeň se do branky vrátil po dvou týdnech.

„Matúš (Kostúr pozn. red.) je výborný gólman, minulé zápasy nám hodně pomohl, chytal parádně a někdy nám vychytal i zlatý bodík. Já jsem dva týdny nechytal, byl jsem proto trochu nervózní, ale také jsem si říkal, že nemám co ztratit. Přiklonilo se ke mně štěstí a vyšlo mi to,“ byl spokojený alespoň s vlastním výkonem Strmeň, který si připsal proti Hanákům celkem 33 úspěšných zákroků.

Nutno říct, že od druhé třetiny už nebyli Olomoučtí tolik nebezpeční. Zřejmě i proto, že se defenzivní řady hostů poněkud zformovali a domácí útočníky dobře napadali. Strmeň se tak zbývajících 40 minut mohl na své spoluhráče spolehnout. „Trenéři nás po první třetině docela ‚zdupali‘, protože jsme nebyli důrazní před naší bránou, nechávali jsme tam volné hráče, kteří doráželi a clonili,“ popisoval horké chvilky v kabině během první přestávky.

Mladý brankář se v Kadani snaží prosadit na post prvního brankáře, adeptů na brankářskou jedničku je však výrazně více. Příchod brankáře Martina Růžičky do extraligového Chomutova také Strmeňovi zrovna neprospěje. O to větší boj to totiž v kadaňském mužstvu bude mít s ostatními daleko zkušenějšími brankáři.

„Konkurence je velká. V Kadani jsme tři, já, Matúš Kostúr a ještě Milan Řehoř, což je také výborný brankář, je však nyní po zranění. Já jsem dlouho nechytal, do dalších zápasů může jít kdokoliv z nás, nechal bych to na trenérech,“ nechtěl předbíhat muž s číslem jedna na dresu.

Co však Strmeně, stejně jako zbytek aktuálně desátého týmu prvoligové tabulky trápí nejvíce je to, že Kadaňští stále nenacházejí cestu, která by vedla ven z depresivní série porážek. „Nálada není moc dobrá, potřebujeme každý bod. Spodek tabulky je strašně narvaný, stačí jedna prohra a jdeme dolů, naopak stačí jedna výhra a jdeme nahoru. Čeká nás zápas proti Budějovicím, který bude hodně důležitý, doufám, že doma vyhrajeme a štěstí se k nám trochu obrátí,“ uzavřel.