T. Koblížek: „Gólů je škoda, mohli jsme sahat po bodu.“

K a d a ň / L i t o m ě ř i c e - V rámci osmnáctého kola Chance ligy Trhači vyzvali v prvním utkání roku 2021 HC Stadion Litoměřice. První dvacetiminutovka nebyla poznamenána jedinou přesnou střelou, a tak na gólové radosti došlo až v prostřední dvacetiminutovce. Jako první se do vedení dostali právě domácí díky gólu Tomáše Koblížka. Soupeř ale dokázal vyrovnat. V závěrečném dějství ještě stačil Kadaňské překonat třikrát.

Co říkáte na nakonec nevítězný zápas?

Nehráli jsme úplně ideální hokej, nechávali jsme hodně volného prostoru před brankářem. Běhy (Richard Běhula) ale výborně chytal, hodně nás podržel. Myslím si, že kdybychom lépe bránili a nenechali si dát zbytečné góly, tak jsme mohli sahat i po bodu. Ale bohužel, hráli jsme jak nejlépe umíme.

Stal jste se jediným střelcem. Jak vaše branka padla?

Kluci dobře vybojovali kotouč na manťáku, Houši s tím pak vyjel a vystřelil do betonů. Počítal s tím, že tam budu připravený. Odrazilo se to pak přímo ke mně a já už jen dával do prázdné branky.

Oproti duelu v Ústí nad Labem padlo o něco méně branek. Co se na Slovanu dělo, že jste tolikrát inkasovali?

Asi to samé, nehráli jsme dobrý zápas už od začátku. Teda až na první střídání, kdy jsme mohli vsítit gól, ale poté se to všechno rozpadlo. Navíc se nám po cestě na zápas rozbil autobus, takže jsme se na suchu téměř vůbec nerozcvičili, na což se ale určitě nechci vymlouvat. Prostě nám to tam napadalo a jakmile je to větší rozdíl, tak to je taková už naše klasika, že vypneme a nehrajeme až do konce, aby ten výsledek nebyl tak špatný.

Před svátky na ledě Šumperku jste vsítil hned dvě branky. Podařilo se vám to již v seniorském hokeji?

V seniorském hokeji působím teprve druhým rokem a pokud si dobře vzpomínám, tak dvě branky se mi v zápase ještě vsítit nepodařilo. Takže to pro mě byla premiéra.

Dostáváte dost prostoru v rámci přesilových her. Vyhovuje vám takovéto vytížení?

Určitě. Baví mě hrát před brankou, jsem rád, že dostávám od trenérů příležitost a důvěru. Vážím si toho. Doufám, že dokážu hrát tak, jak si představují, abych tam mohl být delší dobu. Akorát bychom potřebovali dávat i nějaké branky z přesilových her, protože to jsou právě ty situace, které nám v utkání mohou pomoct.

Máte na kontě hodně zblokovaných střel. Soustředíte se na to nějak?

Blokovat střely se snažím pokaždé a už někdy od dorostu. Nebojím se, nevadí mi to a mám štěstí, že mě to pořád trefuje.

V druhé třetině jste byl zasažen od soupeře do obličeje…

Ano. Naštěstí mě ta vysoká hůl trefila do plexiskla a sjela po něm, netrefilo mě to přímo do obličeje, takže to bylo v pořádku.

Po delší době jste hráli na čtyři lajny. Vyhovuje vám to více než hra na tři formace?

Spíš mám radši, když hrajeme na tři lajny, když jsme více v tempu. Vyhovuje mi to víc, ale samozřejmě zase když hrajeme na čtyři, tak máme více energie. Toho bychom jako tým měli využít, tentokrát se nám to ale bohužel nepovedlo.

Jak jste trávil Vánoce a Silvestra?

Jsem spíš takový rodinný typ, takže jsem svátky trávil v rodinném kruhu, doma s rodinou nebo s přítelkyní.

Takže spokojenost? Ježíšek donesl vše, co měl?

Určitě, všechno přinesl. (usmívá se)

Foto: Dalibor Kachlík